Pěší poutníci díky Vintířově stezce poznávají naší historii a krajinu

Mnich a poustevník Vintíř, německy Günther, trávil na začátku 11. století poslední léta svého života na Šumavě. Díky jeho výpravám napříč tímto pohořím vznikaly cesty, které divoké příhraniční hvozdy zpřístupnily dalším osadníkům. Vintíř působil taktéž jako misionář a diplomat. I proto je považován za stavitele cest a mostů mezi českou a německou kulturou. V jeho šlépějích se dnes mohou vydat i novodobí poutníci. A to po stezce, která připomíná jeho odkaz odrážející se v místní kultuře i krajině.

Niederalteich (BY), Plzeňský kraj (CZ) - Tento německý šlechtic vstoupil do mnišského řádu až v pokročilém věku. Působil v benediktínském klášteře v bavorském Niederalteichu na březích Dunaje. Po několika letech se vydal do míst, která byla do té doby spíše pustá. Nejdříve do Bavorského lesa, poté hledal útočiště v českých částech Šumavy. Podle legend působil jako rádce českého krále i německého císaře a nezřídka vystupoval v roli prostředníka při jednáních těchto často znesvářených panovníků. Jeho misionářská práce je popisována i historickými kronikami. Vintíř je proto díky tomu uváděn jako první obyvatel Šumavy, jehož dodnes známe jménem.

Muž, který se stal legendou

Jakožto svatý muž je Vintíř vyznáván především v česko-bavorském pohraničí, kde po něm byly často pojmenovávány údajně zázračné léčivé prameny. Uvádí se, že nějakou dobu působil dokonce v okolí dnešního hradu Rabí. A ačkoliv se narodil v Německu a pohřben je v Břevnovském klášteře v Praze, místo, které je s ním v Čechách neodmyslitelně spjaté, je bezpochyby především vrch Březník u hartmanické Dobré Vody. Zde poustevničil a taktéž zemřel. Není proto překvapením, že sem v minulosti cestovaly nemalé skupiny křesťanských poutníků.

Dnes je mohou díky česko-bavorskému projektu od Dunaje přes Zwiezel, Prášily, Hartmanice, Sušici a Horažďovice do vnitrozemí Čech následovat i poutníci novodobí. K tomuto několikadennímu pěšímu výkonu je většinou vedou již jiné pohnutky. Láká je čistá příroda a příležitost poznat vlastní historické kořeny. Většina však hojně navštěvuje i církevní památky, jichž je trasa plná. "Z české části je tou nejvýznamnější samozřejmě kostel svatého Vintíře v Dobré Vodě, před nímž se můžete napít z Vintířovy studánky a v němž je umístěn věhlasný skleněný oltář od sochařky Vladěny Tesařové," vysvětluje Ilona Šnebergerová, vedoucí Oddělení cestovního ruchu Plzeňského kraje, které trasu Vintířovy stezky pro turisty připravuje. Stejná umělkyně vytvořila i další skleněnou sochu světce, která je umístěna v blízkosti nedalekého kostela sv. Mořice.

S úctou ke krajině, kterou kráčíme

Stezku nezdobí však pouze sklo, ale také symbolické instalace z místních kamenů, které odkazují na Vintířův světský i duchovní život. Doplňují je nenápadné dřevěné lavičky a výsadba původních druhů jabloní. "Chtěli jsme ukázat, že naše krajina nemusí být plná nevzhledných poutačů a cedulí. Proto jsme kolem stezky vysadili jabloně a pozornost turistů se snažíme přilákat materiály, které do přírody prostě patří. Jiný způsob, jak přiblížit dobu raného středověku, a především život poustevníka, který se vzdal všech světských vymožeností, snad ani možný není. A ukazuje se, že moderní turisté takový přístup velmi vítají," dodává Ilona Šnebergerová.

Vintířova stezka protíná české i německé části Šumavy a prochází chráněným územím. Záhy však odvádí pozornost turistů k Pošumaví, a dále přes Chanovice a Blatnou hlouběji do vnitrozemí. Nabízí tak alternativní způsob poznávání našich příhraničních hor a pomáhá předcházet masovému turismu v jejich přírodně nejcitlivějších částech. I tímto způsobem dokazuje, že se jedná o výsledek moderního, k přírodě velmi ohleduplného turistického přístupu.

Stezka je značená z německého Niederaltaichu do jihočeské Blatné. Po zdolání těchto 9 jednodenních etap je možné pokračovat dále po trase na Svatou Horu v Příbrami a následně do Prahy. Vedle hlavní dálkové páteřní trasy nabízí i jednodenní tematické okruhy především pro rodiny s dětmi. I v bavorských částech je cesta nově upravena a doplněna zajímavými sochami či odpočinkovými místy. V rámci projektu vznikla též nová expozice o sv. Vintíři v muzeu v Dobré Vodě. O způsobu života na Šumavě ve středověku pak vypráví část prohlídkové trasy skanzenu v Lindbergu. 

"Ze všech stran slyším na Vintířovu stezku jen pozitivní ohlasy. Vytyčená trasa je zasazena do krásné přírody. Jsou na ní citlivě vytvořena odpočinková symbolická místa, a ještě je doplněna o hravou infrastrukturu pro děti. Poutnictví je v posledních letech obecně velmi populární a Plzeňský kraj chce této skupině turistů postupně rozšiřovat možnosti. Vintířova stezka je tak zcela jistě velkým přínosem pro turismus v kraji," chválí výsledky projektu radní Plzeňského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Libor Picka.  

Aktivity jsou realizovány v rámci projektu "Vintířova stezka, č. 255 "

Zprávy z regionu vám přinášíme jako součást projektu "Společně pro náš region", č. Ziel EÚS/DF/08/16, který je spolufinancován Evropskou unií v rámci dispozičního fondu

Hlavní výstupy:

• 9 jednodenních speciálně značených etap z Niederalteichu do Blatné, poté turistická značka do Prahy

• Kamenná symbolická místa po trase v Čechách

• Instalace skleněné sochy svatého Vintíře v Čechách

• 5 jednodenních výletních okruhů pro rodiny (s herními prvky v terénu a skrytými příběhy pro děti - mobilní app)

• Instalace odpočinkových míst a soch v Německu

• Expozice o Vintíři v Dobré Vodě u Hartmanic

• Expozice o Vintířově době v Lindbergu 

• Specializované internetové stránky stezky

• O stezce na turistickém portálu Turistů ráj

• Muzeum Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě

• Venkovské muzeum a skanzen v Lindbergu

• Informace z Břevnovského kláštera